DVA ROKY S MONGOLY - Příběh agenta ATF, který se dostal do klubu Mongolů -

Autor: Queen William

Překlad: Petr Chaloupka, Libor Ohnoutek

Vydalo: Radomír Fiksa

Rok vydání:

Kniha o motorkářském Jidášovi, i když tentokrát se jedná o agenta ATF, který infiltroval do klubu Mongols MC a ne jako v knize „Cesta z pekla“ kde práskal původní člen klubu. Kniha je perfektně napsaná a dobře se mi četla. Děj mi dost připomíná film „Ve stínu gangu“ Jde o jednostranný pohled agenta na život a dění v nejnebezpečnějším klubu ameriky. Občas se to zdá až neuvěřitelný co se všechno v knize píše, ale odehrává se to v USA tak proč by ne. Je zajímavé pozorovat jak se agent Queen dostane do klubu a postupně se propracovává z člena až na funkci pokladníka. Jak ho to vtáhlo a stala se z něj rozpolcená osobnost. Na jedné straně jej pohltila klubová soudržnost a na straně druhé shromažďování důkazů na to, aby je pak poslal do kriminálu. Queen strávil dvacet osm měsíců jako „Billy St. John“ – zarostlý, pivo chlastající motorkářský gangster, začal mít sám problém uvědomit si, kým opravdu je. Během dlouhého vyšetřování si Queen, úplně izolovaný od své rodiny a přátel, připadal, jako by Mongolové byli jediná rodina, která mu zůstala: „Nepochyboval jsem, že tito chlapi mají Billyho St. Johna upřímně rádi a položili by za něj život. Ale neváhali by zavraždit Billa Queena.“

Pár ukázek z knihy:

...Nenáviděl jsem čekání na chvíli, kdy se můj pohled setká s pohledem Mongolů, které jsem dobře poznal během let svého tajného působení. Moje mysl si se mnou pohrávala, jak jsem tak seděl ve svém texaském domě, hrál si s Winchesterem, mým zlatým retrievrem, a projížděl své přepisy nahrávek před každým soudním přelíčení. Byl jsem jejich kamarád. Byl jsem jejich bratr. Pil jsem s nimi. Bavil se s nimi. Jezdil jsem s nimi a rval se kvůli nim. Znal jsem jména jejich dětí a říkali mi, že mě mají rádi. Ježíši, nepochyboval jsem, že chlapi jako Domino, Rocky nebo Evel by kvůli mně zemřeli...

…. Když moje máma zemřela a nikdo z ATF mi neprojevil jakkoliv

soustrast, ale celý Mongolský národ mě sevřel do náručí a lidi jako Evel mě objali a říkali mi „Mám tě rád, Billy“, tak jsem cítil pouto, které spojovalo tyto psanecké gangy, a rozuměl mu.

…Nejdřív jsem se pokoušel na Vela nedívat, ale bylo to jako nějaká neviditelná síla, jako gravitace, přitahující mé oči k němu. Přehlédl jsem místnost a uviděl, že se upřeně dívá přímo na mě. Nedíval se na mě výhružně. Nedíval se na mě tím mongolským vražedným pohledem, jakým jsme zírali na Anděly v Laughlinu. Pokud měly jeho oči nějaký výraz, tak zraněný a smutný. Bylly, co to sakra děláš? Nevidíš, že to jsem já? Evel?

Menu

DVA ROKY S MONGOLY - Příběh agenta ATF, který se dostal do klubu Mongolů